Barvy, tiskárny, monitory, kalibrace

IPS panel s rozlišením 2560x1440 nabízí fotografům barevný gamut sRGB a témeř 100% pokrytí gamutu AdobeRGB. Podstatné pro nás je, že software EIZO ColorNavigator pro barevné nastavení monitoru obsahuje licence pro naprostou většinu kalibračních sond na trhu. Ověřoval jsem si to u společnosti EIZO v ČR.

Na sklonku loňského roku jsem recenzoval nový monitor EIZO CS240. Po recenzi jsem si chtěl ověřit, jak složitá je pro obyčejného fotografa kalibrace a profilování sondou (colorimetrem) i1DisplayPro. Monitor jsem si tedy půjčil znovu a v článku se pokusil popsat, jak taková kalibrace vypadá. A světe div se, jde to.

Monitor EIZO CS 240 je významnou novinkou na trhu, která by mohla více fotografů přivést k tomu, aby se začali zabývat více správou barev a tedy přesnějším procesem zpracování fotografií. Jasnou cílovou skupinou jsou tedy fotografové, kteří se sice focením nebo grafikou neživí, třeba si jen přivydělávají, ale na barvách a jejich věrnosti jim záleží. Pro ně je tento 24palcový model CS 240 určený.

EIZO představilo monitory CG277 a CX271 s širokým barevným gamutem a možností kalibrace vhodné pro zpracování fotografií. Oba modely se liší od předchozích zejména pasivním chlazením a podsvícením pomocí LED.

Příloha: 

cg277-datasheet.pdf

Konečně - a se zpožděním - uvolnilo Adobe vylepšenou verzi Adobe Photoshop Lightroom 5.2 nyní v ostré variantě. Kromě oprav 17 chyb z předchozích verzí zde najdete mnoho nového. Nejvíce vítám možnosti Štětce a podporu fotoaparátů EOS 70D a FUJIFILM X-E1 a FUJIFILM X-M1.

Možná by se zdálo, že s fotografováním na filmy je konec, mnozí fotografové se k tomuto médiu vracejí. Mají k tomu své důvody, jiné tempo fotografování, hodně detailní práce, pečlivé volení expozice, a hlavně výsledný dynamický rozsah. Ústup filmu je posilován také cenovými nároky, jedno políčko diapozitivu vás vyjde s vyvoláním na 12 a více korun, musíte jej skladovat, rámečkovat a pak při promítání zatěžovat teplem, vytahovat z archívu... Přesto zde existuje stále trvalá skupina fotografů fotících na film. A právě jim je určená nová verze skeneru CanoScan 9000F Mark II. Kromě softwaru, ale žádné další změny nečekejte, asi se jedná jen o přejmenování produktu. Více v článku.

Ve dnech 21.-23.10.2011 proběhl fotografický workshop AKT & glamour v nádherném prostředí barokního zámečku na Šumavě, který vedl přední český módní fotograf Marek Musil. Fotografické studio a laboratoř NADAR pozvalo členy našich fotografických klubů, aby se zdokonalili v této disciplíně fotografování. Marek Musil se v rámci dvoudenního worshopu podělil s účastníky o zkušenosti získané při dlouholeté práci pro módní magazíny a tuzemské i zahraniční agentury. Důraz kladl především na práci se světlem, protože její zvládnutí je nepostradatelnou dovedností každého fotografa.

Ahoj Canonnisti klubisti. Blíží se vánoční čas a tak vyhlašuji s dostatečným předstihem termín Vánoční besídky CanonClubu. S některými z vás jsem byl v kontaktu v NADARu a už jsem se zmínil, ostatní si mohou informace přečíst dále. Takže nyní oficiálně program našeho setkání.

Termín: 7. 12. 2011 Místo: NADAR - Na Valech 45/32 Praha 6, od 17:30 hod

Musíte se registrovat

Fotoexpedice CanonKlubu do Českého Švýcarska se vydařila a i přes nepříznivou předpověď se nakonec i počasí umoudřilo. Měli jsme nejpovolanějšího průvodce Václava Sojku a naučili jsme se v podstatě základy krajinářské fotografie: kompozice, expozice, focení v protisvětle, focení s bleskem v exteriéru, focení kácejících se linií, makro a panoramata. Opravdu nabitý program bude završen teprve dnes o půlnoci ukončením soutěže o systémový blesk.

V Doubici jsme se začali scházet v pátek navečer, abychom si na zahájení premiérové Fotoexpedice CanonKlubu do Českého Švýcarska pustili hodinový dokument režisérky Barbary Leibovitz o sestře, fotografce Annie Leibovitz s názvem “Annie Leibovitz: Život objektivem”. A protože nás čekalo brzké ranní vstávání, přiměli jsme výpravu k časné večerce.

Úplne na začiatku, som odfotil svoju životnú fotku. V počítači som ju dotiahol do dokonalosti. Plný nadšenia zo svojho diela, ju vystavím na internete a pre istotu ju aj rovno pošlem do fotolabu. Prvá rana príde v podobe komentárov na internete, “Divné farby”, čítam a nestačím sa diviť. O pár dní, vo fotolabe, plný očakávania vyťahujem svoj skvost z obálky a nechápavo sa dívam na ten farebný cirkus. Toto predsa nemôže byť moja fotka! Niekde sa stala chyba. Vrhnem sa do pátrania. Toto predsa nemôžem nechať len tak!

Úplne na začiatku, som odfotil svoju životnú fotku. Kedysi som fotil kompaktom a nemusel som sa o nič starať a pojem farebný priestor bol pre mňa viacmenej neznáme slovo. Neskôr som začal fotiť svojou prvou zrkadlovkou a niekde hlboko v menu, v položkách, ktorým som ešte moc nerozumel, som narazil na nastavenie farebného priestoru. Možnosti Adobe RGB a sRGB mi moc nehovorili, ale niekde som čítal, že by som mal používať sRGB, že je to tak lepšie. Hm, RGB ako RGB, vravím si, ale pre istotu nastavím, čo mi doporučili. Fotku mám nakoniec vyfotenú a idem sa z nej tešiť domov. V počítači ju otvorím v prvom editore, ktorý mi systém ponúkne a jedným z ponúkaných filtrov na automatické vyváženie farieb, som ju dotiahol do dokonalosti. Plný nadšenia zo svojho diela, ju hneď vystavím na niektorej z fotogalérií na internete, rozpošlem mailom známym a pre istotu ju aj rovno pošlem do fotolabu, aby som si ju mohol dať zarámovať. Prvé sklamanie príde v podobe komentárov na fotogalérii. “Divné farby. Máš to príliš tmavé. Tá biela je nejaká do žlta”, čítam a nestačím sa diviť. Veď tá fotka je dokonalá, vravím si. O pár dní si prídem do fotolabu pre svoj skvost. Plný očakávania vytiahnem fotku z obálky a nechápavo sa dívam na ten farebný cirkus. Toto predsa nemôže byť moja fotka! V tom fotolabe sú úplní amatéri, takto mi zničiť moje dielo! Niekde sa stala chyba. Vrhnem sa do pátrania. Toto predsa nemôžem nechať len tak!